neděle 9. prosince 2018

Jak jsem se učila myslet kriticky



Pokud bych měla za letošní podzim shrnout, co mne nejvíce nadchlo, budou to jistě kurzy kritického myšlení. Chtěla jsem se na ně přihlásit už před delší dobou, ale okolnosti byly bohužel proti tomu. Zadařilo se až letos. A vůbec nelituji. Naopak. Říkám si, proč se mi nepodařilo zúčastnit se kurzů již dříve. Mé hodiny by totiž mohly být zajímavější již dříve. Ale pěkně popořádku.
Kritické myšlení, druh myšlení, který je v současné době tolik potřeba, stále do škol teprve nachází svou cestu. Díky za takové kurzy, jejichž účastníkem jsem mohla být, za to, že nás učitele vedou k pochopení toho, jak do tohoto myšlení pořádně proniknout. RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking) je rozšířené zejména v kruzích učitelů českého jazyka či učitelů prvního stupně, nebo alespoň tak já to kolem sebe vnímám. I tak jsem se já, zejména za zeměpis, chtěla stát součástí. Říkala jsem si, že i v zeměpisu musí existovat mnoho příležitostí pro rozvoj kritického myšlení. A opravdu ano, tento základní 24hodinový kurz mě utvrdil v tom, že všechny aktivity lze zapasovat nejen do zeměpisu, ale snad do všech předmětů bez rozdílu věku žáků.
Kurz byl prožitkový, všechny aktivity jsme zkoušeli na sobě, což je klíčová věc. Aktivity z kurzu jsme rovnou mohli aplikovat do výuky a „ začerstva“ je tak ozkoušet. Na kurzu se sešli samí nadšenci jako já, byla zde skvělá atmosféra. Nejlepší ze všeho však byla paní lektorka, která si zaslouží obdiv za její nápaditost, nadhled, přístup.

Co si z kurzu odnáším?

Že čtení a psaní se nepojí jen s hodinami českého jazyka. Jsou tím nejdůležitějším, s čím se žáci seznamují. Jsou tím, s čím se v reálném životě budou žáci potkávat nejvíce.

Že čtení stále nabývá na významu. Obklopuje nás stále více informací, se kterými se musíme učit pracovat, ověřovat je, musíme umět číst mezi řádky.

Že psaní je vlastně tou nejvyšší kognitivní činností. A proto je potřeba žáky systematicky učit psát nejen v hodinách slohu.

Že ta Bloomova taxonomie na vejšce přeci jen nebyl takový nesmysl, jak jsem si myslela. A hle, už ji využívám a budu se díky ní snažit své žáky posouvat k jejím vyšším cílům.

Že bychom už OPRAVDU měli pochopit, že výuka není jen o znalostech, ale o pochopení, o dovednostech, o komplexnosti, o postojích.

Že se mi teoretické poznatky podařilo aplikovat do přípravy, která se líbila mně, žákům! i ostatním účastníkům kurzu. A to pak člověka motivuje!

Že budu dále více zařazovat do hodin ty „zvláštní věci“ jako model E-U-R, tedy třeba volné psaní, desetiminutové pojednání, brainstorming, kolotoč, INSERT, poslední slovo patří mně, metodu práce v domovských a expertních skupinách a podobně.

Že to s českým školstvím nevypadá zas tak špatně :). Tolik inspirativních učitelů, se kterými jsem měla možnost se během kurzu setkat, mě opravdu utvrdilo v tom, že tu jsou učitelé, kteří svou práci prostě dělají dobře. A dobře znamená, že o své práci přemýšlejí, že rozvíjejí myšlení žáků různými metodami, že jsou kreativní, že berou svou práci jako poslání.

Jsem moc ráda, že jsem se kurzu mohla zúčastnit. Byly to krásné čtyři soboty, které mne nesmírně inspirovaly a motivovaly do další práce. Všem vřele doporučuji.





neděle 18. listopadu 2018

Regiony (nejen) Evropy

Další z vyzkoušených aktivit:

Zapojení webové aplikace
Vizuální opora
Spolupráce ve skupině
Vlastní zápis žáků
Zapojení moderní techniky

Celá metodika zde: Regiony (nejen( Evropy)





čtvrtek 1. listopadu 2018

neděle 2. září 2018

Abeceda (z) měst

Další krásná zeměpisná kniha! Mimochodem v knihkupectví ve Spálené za neuvěřitelných 99,- Kč!






Po Izraeli Indie


Jelikož se mi osvědčila skupinová práce na téma Izrael (viz zde), rozhodla jsem se, že v každém regionu Asie se takovýmto způsobem dotkneme nějakého klíčového tématu. Například u jihovýchodní Asie jsme řešili problematiku kácení deštných pralesů, otázku palmového oleje, atp. Ve východní Asii jsme zase řešili typické znaky a symboly Číny a Japonska. Co se mi z časových důvodů nepovedlo, byla aktivita ke Střední Asii, a to konkrétně problematika Aralského jezera. Chtěla jsem ji pojmout formou komiksu. Tak snad někdy příště. Každopádně se ukazuje, že žáci si na takové aktivity v mých hodinách zvykají. Už vědí, co a jak. Vědí, kdy co dělat, kdy poslouchat, kdy prezentovat. Navíc se ukazuje, že si pak zásadní informace z jejich práce dobře pamatují, mají lepší návaznost na další témata a projevuje se to i v testech. Ti největší nadšenci pokračují prací ještě doma a zjišťují další zajímavosti. Takže je vidět, že to jde. Začátky jsou náročné, ale postupně se vše vyladí. Hodiny jsou záživnější pro žáky i pro učitele.

Dnes tedy přicházím s aktivitou hodně podobnou právě „Izraeli“, přecházím ale do jiného regionu a to do jižní Asie. Tématem bude Indie. Opět zde platí to, co již bylo uvedeno u předchozí práce: Skvělé je, že v této aktivitě plníme cíle nejen oborové, ale i cíle čtenářské. Snažíme se tedy rozvíjet i kritické myšlení a čtenářskou gramotnost. Navíc pracujeme ve skupině, a tak rozvíjíme spolupráci s ostatními. Vše, co je v dnešní době tak potřebné!

E jako evokace:

1) Z vlajky poznej, o jaké zemi bude řeč.
2) Co o této zemi víme?
3) Co vidíš na obrázcích? Okomentuj je.




U jako uvědomění:

1) Vytvoříme 6 skupin.
2) Každá skupina bude mít přidělen jiný úkol.
3) Po vypracování úkolů bude každá skupina prezentovat práci ostatním.
4) Všichni si tak zaplní své tabulky, které pak budou součástí našeho výkladu.

R jako reflexe:

1) Vlepíme si do sešitů tabulky a samostatně si je v závěru každý projdeme.
2) Co nového jsme se dozvěděli? Co nás zaujalo?
3) Jak se nám práce líbila/nelíbila?

Stejně jako tomu bylo u Izraele, jsem po dobraných regionech dala do testu otázku „Co víš o Indii?“. Zde tedy žáci mohli napsat vše, co si odnesli z práce ve své skupině či ze své doplněné tabulky z prezentací od spolužáků.

V hodnocení předmětu za celý školní rok, který tradičně na konci školního roku zadávám, jsem se u několika žáků setkala s tím, že se jim nejvíce z aktivit líbila právě tato.


Materiály jsou dostupné zde:




* Některá zadání nejsou kompletní, protože jsem je zadávala přímo z časopisů či jiných tištěných zdrojů.


Pomůcky:

Natištěné texty, prázdné papíry pro poznámky, tabulky pro doplňování informací, atlasy, psací potřeby, prezentace s úvodní motivací

Zdroje pro tvorbu materiálu:

Atlas světa (Kartografie Praha)
Mizielinští A. a D. (2016): Mapy, Host, Brno
Ostatní zdroje jsou pak uvedeny přímo u aktivit

neděle 18. března 2018

Nenechme je vždy jen sedět a nudně opisovat z tabule!

Seminář Pavlíny Loňkové "Prstem po mapách" ze zmíněné akce Edu Staňkov 2018 mne opět přiměl přemýšlet, jak pozměnit výuku regionální geografie. A zase, ano zase, mě vrátil k myšlence dávat do hodin zeměpisu více textu a práce s modelem E-U-R.
Poté, co jsem opravdu hltala aktivity tohoto hodinového workshopu a zapisovala jsem si vše bod po bodu, jsem se teď v klidu doma rozhodla napasovat něco podobného do některé z mých hodin. Aktuálně začínám v 7. ročníku řešit regiony Asie, konkrétně Blízký Východ. A tak se zrodila aktivita na téma Izrael.

Skvělé je, že v této aktivitě plníme cíle nejen oborové (dozvědět se základní informace o Izraeli a něco víc), ale i cíle čtenářské (přečíst text, najít v mapě, ...). Snažíme se tedy rozvíjet i kritické myšlení a čtenářskou gramotnost. Navíc pracujeme ve skupině, a tak rozvíjíme spolupráci s ostatními.Vše, co je v dnešní době tak potřebné!

E jako Evokace: 

1) Do rukou se nám ve skupince dostává obálka s rozstříhanou vlajkou. O jaký stát tedy půjde?
2) Víme o tomto státě něco?
3) Pomohou nám obrázky v prezentaci? Víme o nich něco?
4) Teď už víme, o co jde a hledáme v atlase.






U jako Uvědomění:

1) Ve skupince si rozdělíme role, přečteme si části textu a odpovídáme na 10 otázek (každý svůj kousek). Informace si navzájem sdělíme.
2) Prohloubíme práci s atlasem a úvodní otázky převedeme do námi vytvořené mapy. Tu vlepíme do sešitu.

R jako Reflexe:

1) Vlepíme do sešitů i vlajku Izraele s nápisem "Co si o Izraeli pamatuji?" a napíšeme vše, co nás napadne - teď už jednotlivě.
2) Své nápady zaznamenáme na tabuli.
3) Práci zhodnotíme.


Z pracovních listů a vlajky si každý individuálně odnáší různě zaznamenané poznatky. Ptáte se, jak ověřit znalosti žáků z takové hodiny? I na takovou aktivitu se dá vytvořit test, například s otevřenými otázkami - Co si pamatuješ o Izraeli? Napiš./Dokážeš nakreslit do mapy Izraele některé z míst? Nakresli.

Při přípravě jsem pracovala s Atlasem světa (Kartografie Praha) a učebnicí Zeměpis světa 2 (ČGS).

Materiály jsou dostupné zde:
Izrael_skupinová práce

Obsah materiálu:
1. text
2. práce s mapou a vlajkou
3. vlajka pro reflexi
4. vlajka pro vytištění a rozstříhání na úvodní aktivitu

Pomůcky:

natištěný text, vlajky k motivaci a k reflexi, atlas, (učebnice), nůžky, lepidlo, pauzák, psací potřeby, prezentace s úvodní motivací

Zdroje pro tvorbu materiálu:

Seminář  "Prstem po mapách" - Pavlína Loňková (Edu Staňkov 3. 3. 2018)
https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/izrael/r~i:wiki:3652/
www.statnivlajky.cz
Atlas světa (Kartografie Praha)
Zeměpis světa 2 (ČGS)

Jak mě akce Edu Staňkov přiměla leccos pozměnit

V sobotu 3.3. 2018 proběhla v malém městě Staňkov nedaleko Domažlic moc pěkná vzdělávací akce. Zaměřovala se zejména na využití moderních technologií ve výuce a na své si přišel opravdu každý. Jednotlivé workshopy totiž procházely napříč všemi předměty, ač se to na první pohled možná nemuselo zdát. My zúčastnění jsme se například dozvěděli, jaké aplikace používat při hodnocení, hlasování, feedbacích, apod. Zjistili jsme, že i ve škole lze velice kreativně využít zelené plátno. Nejen při předpovědi počasí, jak to mnozí většinou znají, ale třeba i během anglické konverzace či dokonce hudební výchovy. Já, jakožto zeměpisář, jsem si moc užila seminář "Prstem po mapách", kde jsme za 60 minut projeli celou Jihoafrickou republiku. A právě tento seminář mi dal impuls, jak oživit výuku regionální geografie (více zde).
Byl to velmi příjemně strávený den a já smekám před všemi lektory. Díky jejich nápadům mám opět chuť vymýšlet, tvořit, zkoušet. 😊
Více na https://edustankov.weebly.com/ .



neděle 25. února 2018

Jak nenudit socioekonomickým zeměpisem v praxi I

Moje reakce na příspěvek  "Jak nenudit socioekonomickým zeměpis (ani žáky ani sebe)" přichází v podobě prvních dvou aktivit, které zveřejňuji. Aktivity lze využít jako doplnění daného tématu.

1. Děti světa

Zdroj pro aktivitu jsem využila z webu Juchuuu!. V této aktivitě se žáci pomocí informací o lidských rasách pokusí přiřadit fotografie dětí z celého světa k příslušným státům. Při této aktivitě žáci pracují ve skupinách a využívají nejen získaných znalostí o lidských rasách, ale i vlastních zkušeností.



2. Siluety měst

Zdrojem pro tuto aktivitu mi byla stránka Lepsia geografia. Cílem této aktivity je podle siluety velkoměsta světa poznat, o které se jedná. Žáci opět pracují ve skupinách a mají omezený počet nápověd.



Jak nenudit socioekonomickým zeměpisem (ani žáky ani sebe)

Z vyjádření mnoha učitelů zeměpisu zaznívá, že neradi učí socioekonomická témata zeměpisu, tedy například světové obyvatelstvo či hospodářství nebo politický zeměpis.
Na jednu stranu se není čemu divit, protože s takovými tématy musí učitel držet krok, vše se strašně rychle mění. Tabulky, grafy, statistiky je potřeba měnit téměř každý rok. Když připočítáme, že z českých zdrojů je mnohdy těžké nějaké kvalitní a hlavně pro žáky pochopitelné informace získat, není divu, že český učitel tak trochu rezignuje. Na druhou stranu jsou témata socioekonomického zeměpisu k porozumění současného světa klíčová. Nebojím se tvrdit, že leckteré kapitoly tématu lze uchopit tak, aby byly pro žáky zajímavé, aby je vedly ke kritickému myšlení, a tak i k vyšším vzdělávacím cílům. Je tedy potřeba zdroje informací hledat...ale kde?

Nedávno mě zaujal portál Lepšia geografia našich kolegů ze Slovenska, kteří jeho prostřednictvím ukazují svou práci.



Zásadní témata jsou hezky zpracována v kvízu Meniaci sa svet. Poslouží spíše učitelům, než samotným žákům (případně jej lze využít se studenty na střední škole). Učitel se tímto kvízem může inspirovat pro vytvoření podobného, jednoduššího kvízu nebo prostě nasbírat potřebné údaje a informace.



Z anglicky psaných webů považuji za perfektní Our World in Data. Učitel sám musí posoudit dle svých žáků, které informace - grafy, tabulky, animace - vybere. Daty z této stránky učitel může svůj výklad doplnit, oživit a těžká témata lépe přiblížit.



K určitým tématům lze využít i poměrně zajímavý portál Dollar Street. Tento web vlastně říká, jak si jsou lidé navzdory ekonomickým, kulturním a společenským rozdílům podobní, a jak vlastně všichni lidé na světě potřebujeme pro každodenní životy úplně stejné věci. Je potřeba, aby se žáci i nad takovými tématy zamysleli.


Z českých zdrojů si poslední dobou nejvíce cením portálu Dnešní svět a jeho on-line knihovny, kde lze využít interaktivní mapy, animace, schémata i výukové listy ze stejnojmenného časopisu.



Nakonec to tedy nevypadá zas až na takovou nudu, ne? 😉 Jednoduše záleží na tom, jak každý z učitelů témata socioekonomického zeměpisu pojme, aby nenudil žáky, ale ani sebe.

Konkrétní menší aktivity uvádím zde "Jak nenudit socioekonomickým zeměpis v praxi I".

pondělí 8. ledna 2018

Atlas - omalovánky

Kdo zná publikaci "Mapy - Atlas světa, jaký svět ještě neviděl", jistě neodolá tomuto dalšímu kousku...Tentokrát mapy ala omalovánky. Sice od jiných autorů, nicméně v podobném stylu. Opět kontinent po kontinentu, pěkně přehledně a jako bonus na konec i omalovánky vlajek. Nejen pro děti 😉.