úterý 21. února 2017

Práce s texty v hodinách zeměpisu

Díky zpravodajům Kritická gramotnost a Kritické lístky či díky různým nápadům sesbíraných z webu se snažím do hodin zeměpisu častěji začleňovat práci s textem. Ač si mnozí stále ještě mylně myslí, že čtenářská gramotnost se může rozvíjet pouze v hodinách českého jazyka, zeměpis se přímo nabízí k tomu práci s textem zařazovat. Není to ale práce úplně snadná.  
Za prvé je potřeba najít vhodný aktuální text. Zeměpisných aktualit je mnoho a není potřeba hledat pouze v "zeměpisných" časopisech. Často nacházím zajímavosti v různých týdenících typu Respekt, Reflex, dále pak při brouzdání na webu. Je vhodné, aby text byl opravdu aktuální, tím i žáky více zaujme.
Za druhé  je potřeba text uzpůsobit žákům. Při hledání textu už musíme přemýšlet o tom, co s ním chceme dělat. Chceme ho pouze přečíst a odpovědět na připravené otázky? Chceme něco z textu vynechat? Chceme aby žáci při čtení a práci s textem pracovali ve skupině? Chceme na text navázat něčím dalším - videoukázkou, obrázky, apod. ?
Zkouším se držet modelu E-U-R, evokace-uvědomění-reflexe. Tedy téma nenásilně uvést, videoukázkou, obrázkem, otázkou, nějak jej zasadit do kontextu. Dále přichází samotná práce s textem, většinou si žáci individuálně čtou a poté debatují ve skupince. Následuje klíčový úkol (napiš, odpověz, nakresli, vymysli, ...). Na závěr přichází reflexe, čili jakési shrnutí, ohlédnutí, prokonzultování celého úkolu.
Vypadá to vše velmi "ideálně" a opravdu realita je jiná. Většinou taková, že není dostatek času vše v jedné hodině zvládnout. Zároveň je potřeba na tyto aktivity se žáky pomalu "najíždět", pokud na podobné aktivity nejsou zvyklí z jiných hodin. Já s těmito aktivitami teprve začínám a opravdu to jde ztuha. Věřím ale, že se to časem poddá.
Proč že je na místě práci s textem do hodin zeměpisu zařazovat? Tak třeba proto, že žáci vidí "opravdovost" informací, nemají je pouze z učebnice. Žáci vidí propojenost předmětu s vnějším světem, vidí, co se kolem nich skutečně děje. Tím, že si každý žák čte samostatně (opravdu se ukazuje, že během četby je naprostý klid, jak se žáci soustředí), přemýšlí o textu nezávisle a po přečtení může své závěry, myšlenky či nápady k textu porovnávat ve skupince. Ukazuje se tak různost odpovědí či nápadů. Kritickým čtením se tak podporuje i divergentní myšlení (na které se, zdá se mi, v českém školství někdy zapomíná).
Pro lepší ilustraci práce s textem přikládám dvě své ukázky, prvotiny.

Zemětřesení a tsunami v Japonsku - 7. ročník
Hranická propast - 9. ročník 

Žádné komentáře:

Okomentovat